Vznik Nejvyšší Rady Starého a Přijatého Skotského Ritu
v Československu po 28. říjnu 1918.

Zednářská aktivita v nově ustanoveném státě se vyvíjela pod vlivem a s pomocí zahraničních zednářských mocností. Před koncem roku 1919 byla do vyšších stupňů SRSP zasvěcena skupina Bratrů pod záštitou NR pro Itálii. Provizorní NR byla ustanovena 12.1. 1920. Druhá skupina, vedená A. Muchou a blízká Velikému Orientu Francie, vstoupila do Skotských stupňů díky NR Švýcarska a dokázala založit NR Československa v květnu 1922 a vzápětí (28.5. 1922) pro ni obdržet mezinárodní uznání. Obě skupiny posléze splynuly do jednoho celku, který vytvořil a spravoval dvě Lóže Dokonalosti (L؞D؞ Vyšehrad, Orient Praha ustanovena 6.3. 1926 a L؞D؞ Jimramov v Orientu Brno), Svrchovanou Kapitulu Tábor, Údolí Praha (založena 23.3. 1924) a Vznešený Areopag Mistr Jan Hus

(8.11. 1936). NR SRSP pro Československo uzavřela 1.5. 1934 Konkordátní úmluvu s Národní Velikou Lóží Československou v souladu se zednářskými zvyklostmi.

Další rozvoj nejen Skotského Ritu, ale zednářství všeobecně, přerušila druhá světová válka. Zednářské organizace se „uspaly“ již v letech 1938-39. Během války a okupace Československa byly zednáři pronásledováni, vězněni i popravováni. Po válce, přeživší zednáři obnovili práci v symbolických lóžích, které pracují v prvních třech stupních. Nicméně svou činnost byli nuceni znovu přerušit tři roky po komunistickém převratu, v roce 1951. Znovuprobuzení nastalo až po prakticky čtyřiceti letech, po pádu komunistického režimu, na sklonku roku 1989. Vyšší stupně skotského ritu přežily období války a komunismu díky principu kontinuity členů ve 33°. Z předválečné NR zůstal naživu pouze Nejvyšší Znalec, Dr. František Kadeřávek,33°.  Na základě pravomocí vyplývajících z Velikých Konstitucí, povýšil do 33° dva Bratry, z nichž se jeden, Prof. MUDr. Jiří Syllaba, dožil pádu komunismu a tak umožnil, aby Nejvyšší Rady Jižní Jurisdikce USA, Itálie a Finska, za asistence dalších představitelů Skotského Ritu, obnovily NR pro Československo dne 23.11. 1991.

 

S obnovením demokracie po listopadu 1989 se začalo připravovat probuzení symbolických dílen sdružených ve Veliké Lóži Československa, které bylo završeno slavnostní prací za mezinárodní účasti 17.11. 1990. O rok později byla potvrzena legitimita NR Československa. Obě tyto organizace navázaly na předválečnou tradici a 18.12. 1996 uzavřely spolu Konkordátní úmluvu. Ještě před tím se však Československo 1.1. 1993  nenásilně rozdělilo na Českou republiku a Slovenskou republiku, dva samostatné státy a Veliká Lóže Československá se přejmenovala na Velikou Lóži České republiky (VLČR). Zednářské vazby se Slovenskou republikou nicméně přetrvaly.

Rozpad komunistického bloku na počátku devadesátých let otevřel prostor i neregulérním zednářským mocnostem. V Československu se projevil vliv především Francie, Belgie, Itálie a Nizozemska. Vznikaly jednotlivé Lóže, později i Obedience. Veliký Orient Český, Velká Lóže Zemí českých, Humanitas Bohemiae, Droit humain-Řetěz spojení. Největší z těchto zednářských těles, VOČ, se postupně oddaloval od svých zahraničních zakladatelů, především v otázkách týkajících se žen v zednářství a vztahu k Velikému Architektu Vesmíru. V roce 2008 došlo, po delším vyjednávání, ke spojení s VLČR. Do svazku vstoupili Bratři z VOČ individuální přísahou, ale s celou svou zednářskou historií a se svými Dílnami.